Tato stránka se bude věnovat mému systému TUV, pro ohřev užitkové vody
Systém mám instalovaný a v provozu jak popisuji již v úvodu mých webových stránek od dubna roku 2008.
Má zkušenost s tímto systémem by mohla napomoci lidem, kteří váhají zda se do tohoto systému mají pustit, či nikoli. Po pravdě řečeno, mnoho lidí si neumí představit že slunce v našich podmínkách, by mohlo ohřát užitkovou vodu na teplotu, která bude pro člověka přijatelná. Opak je pravdou, slunce má ve spojení s moderními technologiemi, které sluneční energii v maximální možné míře využívají obrovský energetický potenciál. Míra využití sluneční energie k ohřevu TUV se v zemích Českých uvádí cca 50-75% dní v roce, v závislosti na lokalitě a orientace vůči jihu. Tato skutečnost se mi opravdu potvrdila, přesto že mám systém instalovaný v ne příliš vhodných podmínkách, které popíšu dále.
Osobně mám instalovaný systém tří solárních
kolektorů se 300 l. akumulačním
zásobníkem, řekl bych ve špatných terénních a disposičních podmínkách, z důvodu kopcovitého terénu v okolí domu. Kolektory jsou umístěny na střeše domu, jejíž hřeben směřuje od severu k jihu, tzn. dva kolektory jsou umístěny čistě na východ a jeden kolektor je umístěn čistě na západ.
Tyto kolektory jsou mírně nakloněny k jihu, tak aby poloha byla alespoň trochu nasměrována k jihu, ale kolektory neohrožoval vítr a povětrnostní podmínky. Toto umístění je vhodné pro letní sezonu, kde na kolektorech dosahuji velice vysokých teplot, neboť kolektory na střeše takřka leží. Můj systém TUV vykazuje od časných ranních hodin vcelku vysokého výkonu, kdy od samotného východu slunce je na východních kolektorech teplota okolo 50 C°. V letní sezoně okolo poledne systém začne se sluncem doslova licitovat a magnetoventily, které na základě
řídící jednotky otevírají či uzavírají primární okruh východních a západních kolektorů, způsobí to, že vždy jedna větev solárního systému je uzavřena a tím že zde neproudí
teplonosná kapalina se tato větev začne více zahřívat než ta druhá. Tento efekt zaregistruje
řídící jednotka a přepne na další solární větev. Tímto způsobem se obzvláště vpoledne dosáhne nejvyššího teplotního nárůstu v
akumulační nádrži. Dle mého názoru, další výhoda spočívá v tom, že pokud se počasí během dne markantně změní, což nebývá zřídka, zůstane v akumulační nádrži naakumulovaná voda alespoň z části dne. V naší oblasti, obzvláště v
České Třebové, kde jsou časté ranní mlhy atd. je toto vcelku výhodné. Co se týká akumulačního zásobníku 300 l., je plnně dostačující, pokud v akumulační nádrži je voda ohřátá sluncem na cca 60-80 C° a následující tři dny nebude vůbec svítit slunce, tzn. solární systém vzhledem k tomu že v nádrži je dost teplé vody nebude nádrž ohřívat, jsme schopni cca tři až čtyři dny s touto teplou vodou vystačit, vzhledem k naakumulovanému objemu. Zajímavostí také je, že čidlo v nádrži je umístěno cca uprostřed nádrže, tzn. že nahoře u výstupu z akumulační nádrže je teplejší voda o cca 5 C° a sprchovat se tedy dá v klidu pokud na display je údaj 26 - 27 C°.
Nevýhodou mého systému je, že kolektory jsou umístěny velmi naplocho a v zimních měsících, kdy je slunce nízko a sluneční paprsky po kolektorech jen kloužou. Tento systém nemá možnost ohřát tak v zimních měsících vodu na požadovanou teplotu. Slunce vychází také později a zapadá dříve, tzn. kratší den a venkovní teplota výkon systému snižuje.
Jako
Tip bych měl pro lidi, kteří se chtějí do realizace takového systému vrhnout, aby si s instalační firmou dohodli možnost úhlového nastavení kolektorů, právě z důvodu vyšších energetických výnosů během celé sezony. Kolektory bývají většinou připojeny nerezovými pružnými trubkami, což je pro tento účel předurčující a pokud se na spodní konstrukci vloží pant pro možnost naklopení, je to investice s malými náklady, ale tímto se dá tak efektivně zvýšit výkon v závislosti na roční sezoně.
Můj solární systém TUV je schopen celoročně fungovat ve dvou režimech:
1.) režim, kdy v zásobníku je dostatečně teplá voda k sprchování (převážně jaro, léto, podzim = období cca 50-65% roku).
2.) režim, kdy v zásobníku není dostatečně teplá voda k osprchování, ale tato voda je předehřáta ze sol.kolekorů a jako předehřatá vstupuje před plynový kotel <30 C°.
Zejména právě druhý režim se dá využít celoročně, neboť solární kolektory předehřejí TUV plynovému kotli, který s ohřevem vody ze 20 C° na 45 C° již nemá takovou "práci", jako např. ze studené vody z vodovodního řádu cca 6 C° na oněch 45 C°. Vodu na 30 C° je tento systém schopen předehřát i při zatažené obloze (nesmí pršet). Energetická úspora v tomto režimu se může pohybovat okolo 5-10% z celkových nákladů na ohřev TUV, jedná se tedy o malou částku, ale životní prostředí a energetické zdroje stále šetřící.
Přepínání těchto režimů mám provedeno ručně pomocí jednoho trojcestného ventilu (cca 600 Kč) a nebo se toto dá zajistit pomocí dvou klasických kulových ventilů, přičemž jeden z těchto dvou ventilů musí být vždy zavřen a jeden otevřen, dle toho v jakém režimu systém chceme provozovat. Jistě by šlo tyto ventily nahradit nějakými dálkově ovladanými dle možností siuace, cena však je dost vysoká, je zde také určitá energetická náročnost těchto ventilů, v případě že by někdo o této možnosti uvažoval, vcelku solidním sortimentem se pyšní firma
ESBE.
Schématický nákres zapojení je k dispozici v tomto odkazu.
Za rok 2008 jsem měl využitelnost 156 dní (61,17%) kdy se dalo sprchovat vodou ohřátou pouze z kolektorů, zbytek roku se tato předehřátá voda dohřívala přes plynový kotel. Nutno dodat, že v tomto roce jsem systém uvedl do provozu až v dubnu 2008.
Přes zimu, vzhledem k tomu že dům je v nadmořské výšce cca 360 m.n.m. v oblasti předhůří Orlických hor se stává že se kolektory zasněží. Zima roku 2008-2009 byla vcelku na sníh a mrazy vydařená, maximální mrazy, které jsem v tuto zimu zaregistroval byly na kolektorech až -18 C. Pokud ale vysvitne slunce a alespoň trochu se "prokouše" na tento kolektor, uvolněné teplo takřka ihned rozehřeje všechen sníh na tomto kolektoru. Není zvláštností v zimních měsících při venkovních teplotách -5 stupňů a vyjasněné obloze na kolektorech zaznamenat 25 - 30 stupňů.
V
energetickém auditu, který jsem musel mít zpracován pro vyřízení státních dotací na
Státním Fondu Životního Prostředí je uvedeno že můj systém ohřevu TUV, uspoří ročně cca 6000 kW energie. Toto považuji za trochu vysokou hodnotu, vycházející z teoretických hodnot, můj odhad z krátké praxe s tímto zařízením je cca 3000 - 3500 kW, při čtyřčlené rodině. Ekonomická návratnost mého systému po odečtení státních dotací se může pohybovat okolo 20 let, při čtyřčlené rodině v domácnosti. Myslím si, že tento systém se vyplatí v početnějších rodinách či vícegeneračních rodinných domech. Životnost takového systému se udává cca 40 let, nejkratší životnost z celého systému zřejmě bude mít asi akumulační nádrž (cca 20 let).
Na tento systém jsem získal státní dotaci ze Státního Fondu Životního Prostředí v roce 2009. Na tuto státní dotaci na podporu obnovitelných zdrojů není žádný právní nárok, tzn. investor nemůže počítat s tím, že tyto dotace dostane na 100%. Doporučoval bych případným zájemcům, kteří by o tomto systému uvažovali, aby si ujasnili pravidla s dodavatelskou firmou, zda tyto státní dotace vyřídí dodavatelská firma, popřípadě to zahrnout do smlouvy o dílo. Dodavatelská firma totiž může zákazníka (investora) zastupovat na základě zplnomocnění. Jsou dodavatelské firmy bohužel jako ta, která prováděla instalaci i mě, které dokážou velmi přesvědčivě vyprávět jak státní dotace umí vyřídit a také vyřídí. Má dodavatelská firma SLUKO-VM z Vysokého Mýta, mne přesvědčila zejména proto že mi státní dotace bez problémů vyřídí. Nakonec to dopadlo tak, že jsem si o státní dotace u Státního Fondu Životního Prostředí v Pardubicích žádal sám osobně a měl jsem co dělat abych z firmy SLUKO-VM dostal všechny potřebné dokumenty pro vyřízení na Státním Fondu Životního Prostředí v Pardubicích.
Jinak co se týká praxe s dodavatelskou firmou SLUKO-VM, mohl bych zde presentovat nejméně jednu samostatnou stránku této firmě, ale to není předmětem těchto webových stránek. Systém nakonec firma SLUKO-VM předala čtyři měsíce po zaplacení "100% zálohy" vcelku funkční. Jiné firmy to mají do týdne zprovozněné.
Online monitoring solárních systémů dodaných firmou
Regulus si můžete prohlédnout zde.
- - průmyslová hala ETA Hlinsko - nainstalován solární systém s dohřevem vody průtokovými plynovými ohřívači
- - závodní kuchyň v ETA Hlinsko - nainstalován solární systém s vakuovými trubicemi
- - rodinný dům - nainstalován solární systém na přitápění
Bližší informace k dokumentům nezbytným k vyřízení státních dotací na SFŽP, v sekci Dokumenty - Státní dotace - SFŽP.
Komponenty systému
-
- Kolektory Reflex FSC 24
- Řídící jednotka STECA 0603
- Dražice akum. nádrž
- Nákres mého systému
- Teplonosné kapaliny AGRIMEX
- Měsíční satistiky
- Využití v roce 2008
- Využití v roce 2009
- Využití v roce 2010
- Využití v roce 2011
- Využití v roce 2012
- Využití v roce 2013
- Využití v roce 2013
- Využití v roce 2014
- Využití v roce 2015
- Využití v roce 2016
- Využití v roce 2017
- Využití v roce 2018
- Využití v roce 2019
- Využití v roce 2020